Lilie

Lilie patří k nejkrásnějším a nejefektnějším cibulnatým květinám. V posledních letech bylo vyšlechtěno velké množství nových zahradních hybridů, které vznikly mnohonásobným křížením přírodních druhů. Tyto hybridy překonávají původní botanické druhy nejen svou krásou, ale i odolností k nemocem a přizpůsobivostí k zahradním podmínkám. Není proto divu, že se stále o ně zvyšuje zájem, hlavně pro své přednosti, které lze shrnout: Široké možnosti uplatnění Lilie jsou skvělou ozdobou v okrasné zahrádce i vhodné pro řez květů. Aranžérům váz a misek skýtají nepřeberné možnosti. Dlouhá doba kvetení Při širším sortimentu odrůd je doba kvetení od poloviny června do poloviny srpna. Široká škála barev Květy jsou ve všech odstínech barev kromě modré a černé. Mnohé jsou tečkované nebo vícebarevné. Některé silně voní a jiné jsou naopak bez vůně. Velká rozmanitost tvarů květin Květy mohou být ploché, miskovité, vypouklé, turbanovité. Některé z nich jsou se zvlněnými okvětními lístky. Postavení květů vzpřímené, otočené do stran nebo sklopené dolů. Rozmanitost ve výšce rostlin Lilie dosahují výšky 30 až 300 cm. Nejčastěji však 50 až 150 cm. Nenáročnost při pěstování Většina z nich je mrazuvzdorných. Na jednom stanovišti při dobrých podmínkách vydrží mnoho let.

 Vážnějším zájemcům o lilie doporučuji specializované kluby pěstitelů lilií ČZS Martagon Praha  a Lilium Brno. Dozvíte se o liliích hodně podrobností, podělíte se o zkušenosti s pěstováním a můžete se účastnit některé z  výstav.  Více na www.martagon.cz.

Návod na pěstování:

Zásady při pěstování :

Lilie se zahradnicky třídí do 9. skupin. Jednotlivé skupiny mají odlišné nároky na pěstování a proto uvedu pouze hlavní zásady pro pěstování asijských, L.A. a čínských hybridů, které jsou nejrozšířenější a mají téměř stejné požadavky.  Odlišnost   orientálních  hybridů  je  zmíněna  v  nabídce.

Stanoviště

Liliím volíme plně osluněné až mírně polostinné místo. Sázíme ve skupinkách 3 - 5 cibulí mezi okrasnými keři nebo trvalkami, větší počet  pak  na samosatný záhon. Lilie nesnášejí přemokřené stanoviště a proto se jim dobře daří na svažitém pozemku nebo na vyvýšeném záhonu s přirozeným odtokem vody. V létě cibulím lilií nesvědčí přehřátí půdy, proto se snažíme, aby spodní část rostliny byla čímkoli přistíněna.

Půdní nároky

Lilie se spokojí s dobrou, lehčí zahradní zemí obohacenou starým kompostem nebo jiným přirozeným hnojivem. Těžší půdy nutno zlehčit přidáním písku, škváry, rašeliny, perlitu apod. Půdní reakce má být neutrální až lehce kyselá.

Jaké  cibule sázet

Liliová cibule musí být zdravá, nepřeschlá a měla by mít své vytrvalé kořeny. Hnědé, nahnilé či plísněmi napadené části cibule odříznem ostrým nožem a zaprášíme poprachem z dřevěného uhlí, případně celou  cibuli  namoříme některým fungicidem  (např.Fundazol). Kdy sázet Vhodná doba  pro  sázení  a  přesazování  je  od konce  září  do  konce října. Do příchodu mrazů a promrznutí půdy  by měla cibule alespoň částečně zakořenit. Stejně dobře  lze  lilie  sázet i co nejdří ve  na jaře - zpravidla  počátkem  března.

Jak sázet

Sázíme tak, aby špička cibule byla asi 10 cm pod zemí. V  lehkých půdách  hlouběji, v  těžších  mělčeji.  Při sázení je dobré cibule obsypat  pískem. Výsadbu  dobře  zalijeme. Zimní kryt Asijské , L.A.hybridy a  čínské hybridy jsou dobře zimovzdorné, proto kryt není třeba. Pouze při pozdní  výsadbě je  vhodné  výsadbu  přikrýt  (chvojí, suché listí, aj.).

Zálivka

V době růstu a kvetení potřebují lilie dosti vláhy, nikdy však přemokření. Při zalévání nestříkáme vodu na list a do květů. Po odkvětu již zpravidla nezaléváme. Lilie snesou i větší sucho.

Hnojení

Lilie vyžadují dobrou výživu. Hnojíme kompostem nebo běžnými dávkami průmyslových hnojiv jako je Cererit aj.  Po odkvětu raději již nehnojíme, nebo pouze draselnými hnojivy. Vyvarujeme se použití čerstvého zvířecího hnoje!

Ochrana proti škůdcům a chorobám

Ze žravých škůdců nejvíc ohrožuje lilie chřestovníček liliový, který se svými larvami okusuje listy. Tento jasně červený brouček jde snadno sbírat rukou nebo stříkáme některým insekticidem. Z houbových chorob nejčastěji lilie napadá listová plíseň botrytida, kterou poznáme podle malých hnědých skvrn.  Ty se rozšiřují a časem mohou "spálit celou rostlinu" , cibule však nenapadá. Použijeme proti ní některý běžný fungicid (Fundazol, Rovral, Dithane aj.)  Mezi nemoce napadající liliové cibule, patří více druhů hnilob a plísní. Ochrana spočívá v moření cibulí a desinfekci zamořené půdy. Nevyléčitelnou choprobou jsou virózy. Roste-li lilie pokřiveně, je-li zakrnělá nebo objeví-li se žluté proužky na listech, raději celou vyjmeme a spálíme.

Další ošetření rostlin

Kromě celoročního odplevelování další speciální péče není nutná. Při řezu květů do váz řežeme max. v polovině výšky rostlin a ihned vložíme do vázy  s vodou. Lilie na světlém, chladnějším místě vydrží kvést až dva týdny. Řezaná v době otevření prvního květu rozkvete do posledního poupěte. Pokud lilii neřežeme, vylámeme nebo odstřihneme semeníky, které vyčerpávají rostlinu. Na podzim odstraníme zaschlou lodyhu.

Rozmnožování lilií

Při dobrých podmínkách se lilie sami množí dělením cibulí a dceřinnými cibulkami, během tří až pěti let narostou do květuschopné velikosti. Tento trs lilií však již méně roste a kvete, protože cibule jsou moc nahloučené a musíme je proto rozsadit. Další způsob množení je odlámáním jednotlivých cibulových šupin, na jejichž bázi se při inkubaci utvoří malé cibulky, které se dopěstují. Lilie si můžeme dopěstovat i z velkých semen, které získáme se zralých semeníků. Zde nám však zpravidla nenaroste přesně stejná lilie, než z jaké jsme brali semeno.